Karlovy Vary
Karlovy Vary nabízí nejen lázeňství, ale při pobytu v tomto městě si nenechte ujít ani významné pamětihodnosti a místa, která určitě stojí za návštěvu. Hlavní dominantou města jsou kolonády. Sadová kolonáda pochází z roku 1880 a jedná se o zrekonstruovanou kolonádu, v jejíž blízkosti se nachází tři léčivé prameny. Neorenesanční stavba Mlýnská kolonáda je dlouhá 132 metrů a disponuje 124 korintskými sloupy. Turisté si velmi oblíbili Vřídelní kolonádu, kde je gejzír horké minerální vody odkryt již od šestnáctého století. Budova obklopující tento gejzír pochází z šedesátých let dvacátého století. Navštívit můžete samozřejmě muzea nejrůznějšího zaměření a nechybí ani historické lázeňské budovy, které zaujmou svou architekturou.
Již koncem 15.století značný věhlas Karlových Varů dokládá Óda na Vřídlo Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Karlovarská lázeňská léčba se skládala od založení města do půle 16.století jen z jedné procedury a z mnoha koupelí. Pacienti byli v lázni někdy až deset hodin, což mělo za následek rozpraskání pokožky. Tato teorie si slibovala vyplavení choroboplodných zárodků vodou. Pitná kúra se začala prosazovat na popud lékaře Václava Payera, který roku 1522 vydal odborné pojednání o karlovarské léčbě. Kolem roku 1750 se denně popíjelo 50 až 70 koflíků vody. Toto množství vody se pilo po několik dnů kolem poloviny pobytu, na počátku a ke konci se pila voda v menších dávkách. Kúra byla pojmenována Pyramidální. Pokles návštěvnosti způsobila třicetiletá válka. Obrat nastal až koncem 17.století díky návštěvnosti lázní z okruhu saského, později i ruského a polského panovnického dvora. Na rostoucí návštěvnosti měly také podíl lékařské spisy o Karlových Varech.
Veliký význam mělo pro modernizaci karlovarské balneologie působení dr. Davida Bechera (1725 – 1792). Provedl první chemický rozbor karlovarských vod. Díky němu se později začala vyrábět a také vyvážet vřídelní sůl. Dr. Becher propagoval pití vody přímo u pramenů a hojný počet vycházek přímo k pramenům. To mělo za následek budování altánů a kolonád nad prameny. Jeho nejvýznamnější dílo byl spis o karlovarské léčbě. Roku 1711 byly vystavěny Mlýnské lázně jako první veřejný lázeňský dům. Dne 23. května 1759 postihl Karlovy Vary zničující požár, který zničil více než dvě třetiny města. Po požáru byla prováděna plánovitá výstavba Karlových Varů. Zavedením lázeňské taxy bylo možné stále upravovat vzhled lázní. Roku 1762 byly přestavěny Mlýnské lázně a v roce 1777 byl zřízen Vřídelní sál. Z výtěžků prodeje vřídelní soli bylo roku 1788 postaveno kamenné divadlo a roku 1792 zřízena kolonáda Nového pramene. Počátek 19.století přinesl opět rozmach lázeňství.
Okolo roku 1860 do Karlových Varů začali přijíždět pacienti s cukrovkou a Karlovým Varům se začalo přezdívat „špitál pro diabetiky“. V následujících 20-ti letech se staví nové lázně. Roku 1826 vznikly na popud dr. Jeana de Carro parní lázně u Vřídla. O deset let později lázně rašelinné, v roce 1838 plynové lázně ke koupelím, pití, ale i inhalování a v neposlední řadě lázně železité u Železitého pramene. 2.pol.19.století přinesla rozsáhlé stavební práce. Začínalo se s budováním moderních lázeňských kapacit a Karlovy Vary dostávaly podobu dnešních secesních lázní. Vznikaly Vřídelní a Mlýnská kolonáda, divadlo a později také Císařské lázně. Zlom přinesl rok 1870, kdy byly Karlovy Vary napojeny na evropskou železniční síť a byl zahájen provoz na trati Karlovy Vary – Cheb a o rok později byly spojeny Buštěhradskou dráhou lázně s Prahou. Stavební činnost byla před první světovou válkou završena vybudováním mezinárodního hotelu Imperiál. Koncem století měla na karlovarské lázeňství největší vliv vídeňská balneologická škola.
Karlovarské vody byly aplikovány při léčbě cukrovky, otylosti a nemoci z povolání. Před 1.světovou válkou se také uvažovalo o využití radioaktivity, to vedlo roku 1906 ke zřízení radioaktivních lázní v Jáchymově. Pod vlivem pacientů ze zámoří a z Anglie začínali lázenští hosté holdovat sportu. Vznikaly tenisové kurty, golfové hřiště a dostihová dráha. Světová válka postihla Karlovy Vary velmi citelně a to v narušení přílivu lázeňských hostů. Ani po válce se jim nevyhnula hospodářská krize, ale i přesto bylo zrealizováno několik důležitých staveb, jako např. Lázně VI. Po roce 1945 byly léčivé minerální zdroje a lázeňská zeřízení znárodněny.
V roce 1947 vznikly v Karlových Varech Státní lázně. Počínaje rokem 1990 byly Státní léčebné lázně Karlovy Vary postupně privatizovány. Na jejch místo nastupují akciové společnosti a soukromí majitelé. Vznikala samostatná lázeňská zařízení, sanatoria a lázeňské hotely. Lázně se opět otevřely celému světu, rozšiřuje se kulturní nabídka i pro zahraniční hosty. Karlovy Vary patří k nejmezinárodnějším lázním světa.



